Menu

Sicílie2005

Sicílie (zde odkaz na staré stránky s foto a cestopisem)

V září 2005 jsme se vydali na největší ostrov Středozemního moře, na Sicílii. Tento krásný ostrov dnes patří Itálii, má však za sebou velice pohnuté dějiny, kdy se na Sicílii střetávaly civilizace z východu, z jihu, ze severu, ze západu. Řekové, Kartáginci, Římané, Byzantinci, Arabové, Normané. V následujícím nástinu jen hlavní zastávky cesty a přidaná VIDEA.

Nejdříve jsme projeli celou Itálii od severu po nejzažší jih pevniny. Po cestě jsme se zastavili na několika místech italské "boty": Ravena s románskobyzantskou bazilikou raného středověku, San Marinu, na hradu Castel del Monte, v jihoitalském Arbelobellu, městečka, které bylo ve svém historickém jádru postaveno typickou venkovskou apulskou architekturou, kde domy se podobají včelím úlům. San Marino je suverénní republika s vlastní samosprávou, ležící na několika strmých skalnatých ostrohách. Původně vzniklo jako mnišská komunita, později se z ní vyvinula celá republika s určitou demokracií. Castel del Monte byl v 13.stol. postaven římskoněmeckým císařem Fridrichem II. z dynastie Hohenstaufů. Je to architektonicky zvláštní stavba, pravděpodobně ukrývající ve svých formách symbolické jinotaje. Dále jsme se zastavili ve Fiore, místu, kde žil, meditoval a mysticky působil křesťanský mnich středověku, Joachim z Fiore. Zde jsme si prohlédli starobyle působící baziliku, v jejíž kryptě je Joachim v pověsti svatosti pochován. Nakonec se s italskou pevninou loučíme v městečku Scilla, ve které se koupeme na příjemné pláži a pak se vydáváme krátkým trajektem přes messinskou úžinu na Sicílii do Messiny.

Prohlížíme si Messinu, pak jedeme do Taorminy, nádherně položeného městečka s výhledem na sopku Etnu. Sem dorazíme k večeru, spíme na úpatí Etny a ráno se vydáváme ne pěší túru výstupu na sopku. Nelze v šak jít až na vrchol, to bychom museli mít s sebou zkušeného a předem objednaného průvodce. Dostáváme se ale dost vysoko, abychom si o této stále živé sopce udělali obrázek. Od své paty je celá pokryta tmavou lávovou sutí, výše jsou pak krásně vidět kromě lávových polí ztuhlé lávové jazykové vlny, jak se postupně zastavovali i v nedávných letech na svazích Etny. Navečer se jdeme podívat do Catanie, která stojí na jižním úpatí hory. Naposledy byla Catanie sopkou zcela zničena v 17. stol., proto je to dnes barokní město, do značné míry vystavěné z lávového černého tufu. /VIDEO/

Z Catanie jedeme do antického hlavního města ostrova, do Syrakus. Procházíme si jeho staré uličky, skalnaté pobřeží, kde se zastavíme na koupačku, mariánský katedrální kostel, který je ostaven na antickém řeckém chrámu. Ve zdech jsou krásně vidět antické sloupy s dórskými hlavicemi. Končíme, ale bohužel již po zavíracím čase u starověkého lomu, divadla a stadionu. Spíme nedaleko města u opuštěné ovčácké usedlosti. Je zde spousta ovčího trusu a tím též mnoho bodavých mušek, které nás nenechají pořádně vyspat.

Pokračujeme podél pobřeží do barokního malebného městečka Noto. Je už k večeru, rozhodneme se spát na pláži. Najdeme obrovskou pláž, která má široký písečný vstup do moře. Naivně najedeme do písku s autem, když pak chceme popojet, zjistíme, že se boříme jako do bahna stále hlouběji a hlouběji, až auto sedí na písku na odvozku, kola zcela ponořená do hlubokého jemného písku. Noc je krásná, ale jak dál ráno? Sháníme někoho místního, kdo by nás vytáhl. Podaří se, terénní SUV nás s přehledem ochotným místním řidičem vytáhne z naší plážové pasti. Pak již po koupání směřujeme na Agrigento, dobře zachovalé pozůstatky antického řeckého města. Zde strávíme celé odpoledne./VIDEO/

Z Agrigenta jedeme opět k pobřeží. Zde nalezneme noční útočiště nedaleko menších pozůstatků jiného antického města. Jsou zde hluboké bílé útesy, dramaticky strmě spadající do moře. Krásné výhledy. /VIDEO/

Potom se vydáváme napříč západním ostrovem do Palerma. Toto nové hlavní město je nádherné. Snoubí v sobě pozůstatky normanské vlády vrcholného středověku, s arabskými prvky architektury. Je zrovna sobota, takže v katolickém městě jsou v mnohých navštívených kostelech svatby. A tak má naše návštěva města i tento radostný nádech svatebních obřadů. A svatba "po sicilsku" stojí opravdu za to. Prohlížíme si katedrálu s hrobkami normanských králů Sicílie, pak též nedaleký královský, dnes parlamentní palác. Pak jedeme do kopců nad Palermem, kde se vyspíme, ráno po návštěvě a spoluslavením nedělní bohoslužby v klášterním kostele nad městem. Pak se vydáváme na perlu normanské byzantsko-arabsko-gotické architektury v Monreale. Je zde veliká bazilika s nádhernými jemnými mozaikami ve svém interiéru. Pak opouštíme oblast velikého Palerma a míříme na další město, krásně přírodně položené u Mohutné skalnaté stolové hory, jménem Cefalú. I zde je krásná, ne tak bohatě uvnitř mozaikami zdobená, nicméně architektonicky jednotnější normanská středověká katedrála. Nejdřívě však povinná koupačka na krásné pláži za oranžového světla zapadajícího slunce. Pak se jdeme odívat do baziliky, je zde zrovna večerní bohoslužba, tak nemůžeme rušit prohlídkou. Podíváme se podrobněji až po mši. Je již večer, dáváme si na náměstí před bazilikou sklenici osvěžujícího piva a procházíme si jen uměle nočně osvětlené, stále však životem kypící město.

Odtud jedeme na severovýchod ostrova. Zde se zastavíme v Tindaris, kde navštěvujeme archeologické pozůstatky antického města a pak poměrně novodobou baziliku Panny Marie, celou uvnitř obkládanou barevným mramorem. Vše dokreslují nádherné výhledy na hornaté pobřeží ostrova a na zvlněné tyrkysové moře. /VIDEO/

Navečer jedeme do Milazza, přístavu, který není nijak zvlášť zajímavý, ale odkud chystáme lodní výlet na ostrov Lipary ve stejnojmenném souostroví na severu od západního rohu ostrova. Noc před trajektem nám naneštěstí prší. A my nemáme stany. Počítali jsme s teplým a suchým počasím. A tak se v noci zase nevyspíme a navíc pořádně promokneme. Nakonec skončíme v polosedě v autě. A tak na krásnou cestu na Lipary jsme značně unavení. Nevadí, jsme odměněni krásnými scenériemi malého malebného ostrova. Nejdříve si prohlížíme hlavní město ostrova, které nese stejné jméno jako celý ostrov: Lipary. Pak jdeme pěšky (auto jsme s sebou nebrali) do svahu nad městem, na nejvyšší horu ostrova (Lipary jsou sopečného původu). Odsud jsou malebné výhledy na jižní i severní stranu ostrova. Krásné. Vracíme se, večer se nalodíme a vyrážíme zpět. Cestu nazpět mám videem zdokumentovanou (2. a 3. video na konci odstavce). Mezizastávka je na Vulcanu (nejjižnější ostrov souostroví), na němž je i dnes vulkanická činnost. Jsou zde též termální lázně pro turisty. /VIDEO1 VIDEO2 VIDEO3/

Pak už se chystáme zpět na italskou pevninu a domů. Na zpáteční cestě se zastavíme na delší prohlídku Neapole a pak na severozápadě Itálie si prohlížíme již potemnělou baziliku v Pise s její proslulou šikmou věží, campanillou. /VIDEO1 VIDEO2/

 

Go to top