Menu

Sardinie2007

  Sardinie2007 (zde reportáž z cesty po tomto nádherném ostrově s fotkami, videokameru jsem zapomněl doma, tedy žádné video) 

Vyrážíme v pondělí ráno, nebo spíš dopoledne. Jedeme přes Rakousko, Brenner, Alpy do Janova (Janov-foto). Po cestě se zastavujeme v Brescii. V Janově se nalodíme do trajektu směřujícímu na Sardinii. Zde je naší první destinací Porto Torres (PortoTorres-foto) se svou krásnou románskou bazilikou. Škoda, že je zavřená, ale i její zevnějšek je velkolepý.

Odtud jedeme kolem pobřeží směrem na severovýchod. Zastavujeme se v malebném pobřežním městečku Castelsardo (Castelsardo). Následuje nádherné pobřeží Costa Paradiso (CostaParadiso-foto). Na samotném severu ostrova se zdržíme v Santa Teresa di Galluro (Gallura), odkud je hezký výhled na Korsiku. Pak se vracíme kousek zpět na poloostrov spojený s ostrovem jen úzkou šíjí, Capo Testa. Je to tu nádherné, skalnaté pobřeží je tvořeno oblými kameny roztodivných tvarů, jak je příroda rozmanitě vytvořila.

Následně jedeme dál podél pobřeží, zastavujeme se v Porto Cervo (PortoCervo), které již je uprostřed Costy Smeraldy. Krásné městečko s přístavem luxusních jachet. Pokračujeme dál na jih ostrova po jeho východním pobřeží. Zde se zdržíme v Cala Gonone, dříve jen po moři přístupném přímořském městečku, které je od pevniny odděleno vysokým hřeebenem hor. Dnes je spojeno s pevninou podhorským tunelem. Zde skalnaté pobřeží vytváří ostré útvary vybíhající do tyrkysového moře. Odsud jedeme trochu do vnitrozemí, prohlížíme si malé horské městečko Olienu a pak větší centrum zdejšího kraje Nuoro (Nuoro). V Nuoru jsme zatáhnuti do sardinského způsobu venkovského života. Poklidné městečko, jakoby uprostřed své siesty, muži posedávající po skupinách ve stínu stromů a u místních hospod, ve společném rozhovoru. Stěny mnohých domů jsou pomalovány velice živými výjevy ze sardinského života.

Přes pohoří Gennargentu se vracíme na východní pobřeží, zde zakotvíme v romantickém Arbataxu (Arbatax) s jeho růžovými pobřežními skalami. Pak již míříme na hlavní město Cagliari (Cagliari). Po cestě ještě nutná zastávka na koupání. Cagliari se svým dómem, středověkými hradbami a krásnými starobylými uličkami je po zásluze centrem ostrova. Po prohlídce města poodjíždíme kousek na východ podél pobřeží, kde je hezká dlouhá pláž Poetto, v této naší době úplně opuštěná, jen pro nás.

Odsud jedeme na druhý výlet do vnitrozemí ostrova, tentokrát na prehistorické místo (před r. 1500 př.Kr.), které nám přiblíží způsob života lidí (starých Sardů) před příchodem Řeků, Kartáginců a Římanů. Tehdy si lidé stavěli kamenné rozsáhlé pevnosti, které sloužili jako útočiště v případě ohrožení, i jako kultovní centrum. Říká se jim "nuragi". My se podíváme do nejvýznamnějšího a nejlépe zachovalého z nich, Su Nuraxi (SuNuraxi-foto).

Pokračujeme dál napříč jihozápadní částí ostrova na Oristano. Zde si prohlížíme krásnou z barevného mramoru vykládanou katedrálu. Pak zase k pobřeží do San Giovanni di Sinis. Zde je snad nejstarší křesťanský kostel celého ostrova (6.stol.). Zároveň jsou zde rozvaliny antického města Tharros (Tharros). Místo je na návětrné straně, veliké vlny trochu zrazují od koupání, ale přemáháme toto nebezpečí, vstupujeme do osvěžujících vln moře. Krásný západ slunce.

Pak už na sever na Alghero (Alghero). Toto město, které bylo v renezanční době vlastnictvím Španělů, dodnes dýchá multikulturní atmosférou. A již poslední přímořská zastávka na Capo Cacia. Zde se na dramatickém útesu společně fotíme a loučíme se se Sardinií (CapoCaccia).

Go to top